Projekt ITVAS je dvouletý mezinárodní projekt zaměřený na podporu inkluzivního vzdělávání v oblasti tělesné výchovy a školního sportu. Jeho cílem je měnit způsob, jakým školy vnímají a realizují pohybové aktivity u dětí a mládeže se speciálními vzdělávacími potřebami. Projekt vznikl díky přeshraniční spolupráci Univerzity Palackého v Olomouci a Slovenského paralympijského výboru v rámci programu Interreg SK–CZ, přičemž důraz je kladen na praktické výstupy, které budou využitelné v každodenním provozu škol.
Východiskem projektu je přesvědčení, že tělesná výchova má potenciál být jedním z nejvíce inkluzivních a zároveň transformačních prostředí ve škole. Aby tento potenciál mohl být skutečně naplněn, je třeba změnit přístupy pedagogů, způsob plánování výuky i postoje širšího školního prostředí. Projekt ITVAS přináší konkrétní nástroje, jak toho dosáhnout – od školení a praktických workshopů až po komplexní metodické materiály vytvořené přímo na míru školní praxi.
Jedním z klíčových výstupů je vzdělávací program složený z deseti kapitol, které dohromady tvoří ucelený rámec pro přípravu i další profesní rozvoj pedagogických pracovníků. Tyto kapitoly mají za cíl rozšířit znalosti učitelů o inkluzivním vzdělávání, přiblížit jim různorodost potřeb žáků a ukázat, jak s nimi pracovat bezpečně, efektivně a s respektem. Věnují se také způsobům diagnostiky, indikací a kontraindikací pohybových aktivit, plánování modifikované výuky nebo zavádění vhodných sportovních pomůcek a podpůrných opatření do běžných podmínek školy.
Součástí programu je také akcent na praktické dovednosti a schopnost učitelů tvořit inkluzivní prostředí, které není jen o integraci jednotlivce, ale o změně klimatu celé třídy. Kapitoly podporují interdisciplinární spolupráci a připravují pedagogy na spolupráci s asistenty, poradenskými zařízeními i rodiči. Přináší inspiraci, jak do výuky zapojit formy zážitkového učení nebo osvětové akce, například Paralympijský školní den, které mohou měnit postoje žáků i učitelů k jinakosti.
Projekt ITVAS je nejen vzdělávací iniciativou, ale i výzvou ke společenské změně. Učí nás chápat, že inkluze ve školní tělesné výchově není jen o dětech s diagnózou – ale o každém dítěti, které má právo zažít pohyb, sounáležitost a radost ze sdílené aktivity. Pedagogové se tak stávají klíčovými aktéry změny, která přesahuje rámec tělocvičny a míří k otevřenější, zdravější a spravedlivější škole.